| dürfen smět | können moci, umět | mögen chtít, mít rád | müssen muset | sollen mít povinnost | wollen chtít | wissen vědět | |
| ich | dürfe | könne | möge | müsse | solle | wolle | wisse |
| du | dürfest | könnest | mögest | müssest | sollest | wollest | wissest |
| er, sie, es | dürfe | könne | möge | müsse | solle | wolle | wisse |
| wir | dürfen | können | mögen | müssen | sollen | wollen | wissen |
| ihr | dürfet | könnet | möget | müsset | sollet | wollet | wisset |
| sie, Sie | dürfen | können | mögen | müssen | sollen | wollen | wissen |
Zobrazují se příspěvky se štítkemZpůsobová slovesa. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemZpůsobová slovesa. Zobrazit všechny příspěvky
28 června, 2020
Konjunktiv I způsobových sloves
22 června, 2020
Konjunktiv II způsobových sloves
| dürfen smět | können moci, umět | mögen chtít, mít rád | müssen muset | sollen mít povinnost | wollen chtít | wissen vědět | |
| ich | dürfte | könnte | möchte | müsste | sollte | wollte | wüsste |
| du | dürftest | könntest | möchtest | müsstest | solltest | wolltest | wüsstest |
| er, sie, es | dürfte | könnte | möchte | müsste | sollte | wollte | wüsste |
| wir | dürften | könnten | möchten | müssten | sollten | wollten | wüssten |
| ihr | dürftet | könntet | möchtet | müsstet | solltet | wolltet | wüsstet |
| sie, Sie | dürften | könnten | möchten | müssten | sollten | wollten | wüssten |
Přehlásku nemají slovesa sollen a wollen. Tvarů "ich wollte, du wolltest, ..." se užívá v podmiňovacím způsobu jen výjimečně a nahrazují se tvary "ich möchte, du möchtest, ...".
16 června, 2020
Perfektum způsobových sloves
| dürfen | ich habe gedurft |
| können | ich habe gekonnt |
| mögen | ich habe gemocht |
| müssen | ich habe gemusst |
| sollen | ich habe gesollt |
| wollen | ich habe gewollt |
| wissen | ich habe gewusst |
Hat sie dich besucht? Sie hat leider nicht gekonnt.
Niemand hat ihn gemocht.
Er hat immer alles genau gewusst.
U způsobových sloves se používá pomocné sloveso "haben". Ve tvarech příčestí minulého dochází u některých způsobových sloves a u slovesa "wissen" ke stejným změnám jako v préteritu.
Vyskytne-li se ve větě způsobové sloveso spolu s významovým slovesem, je způsobové sloveso v infinitivu. Jedná se o tzv. vazbu dvou infinitivů.
Sie hat leider nicht kommen können.
Er hat es nicht sagen wollen.
Préteritum způsobových sloves
| dürfen smět | können moci, umět | mögen chtít, mít rád | müssen muset | sollen mít povinnost | wollen chtít | wissen vědět | |
| ich | durfte | konnte | mochte | musste | sollte | wollte | wusste |
| du | durftest | konntest | mochtest | musstest | solltest | wolltest | wusstest |
| er, sie, es | durfte | konnte | mochte | musste | sollte | wollte | wusste |
| wir | durften | konnten | mochten | mussten | sollten | wollten | wussten |
| ihr | durftet | konntet | mochtet | musstet | solltet | wolltet | wusstet |
| sie, Sie | durften | konnten | mochten | mussten | sollten | wollten | wussten |
Způsobová slovesa a sloveso "wissen" tvoří préteritum stejnými příponami jako slabá (pravidelná) slovesa. Slovesa "müssen, können, dürfen" ztrácejí přehlásku, kterou mají v infinitivu. U slovesa "wissen" se mění kmenová samohláska. Sloveso "mögen" se používá v préteritu jen zřídka.
Wir konnten wirklich nicht kommen. Opravdu jsme nemohli přijít.
Er sollte es dir erklären. Měl ti to vysvětlit.
Danach durfte ich nicht fragen. Na to jsem se nesměl ptát.
Da wusstest doch davon. Ty jsi o tom přece věděl.
09 června, 2020
Způsobová slovesa
| dürfen smět | können moci, umět | mögen chtít, mít rád | müssen muset | sollen mít povinnost | wollen chtít | wissen vědět | |
| ich | darf | kann | mag | muss | soll | will | weiß |
| du | darfst | kannst | magst | musst | sollst | willst | weißt |
| er, sie, es | darf | kann | mag | muss | soll | will | weiß |
| wir | dürfen | können | mögen | müssen | sollen | wollen | wissen |
| ihr | dürft | könnt | mögt | müsst | sollt | wollt | wisst |
| sie, Sie | dürfen | können | mögen | müssen | sollen | wollen | wissen |
Způsobová slovesa bývají zpravidla doplněna infinitivem významového slovesa. Infinitiv stojí vždy na konci věty a tvoří s určitým tvarem způsobového slovesa tzv. větný rámec.
Sie muss es auch noch machen.
Darf ich Ihnen meine Familie vorstellen?
V němčině se na rozdíl od češtiny používá v případě, kdy žádáme o dovolení, většinou sloveso "dürfen".
Darf ich stören?
Darf ich Ihnen Kaffee anbieten?
U slovesa "mögen" se v praxi častěji než tvarů přítomného času (ich mag, du magst, ...) používá, pokud si něco přeji, tvarů konjunktivu préterita "ich möchte, du möchtest" atd.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)