Určování rodu ženských podstatných jmen podle přípon

-age	e Reportage, e Garage, e Montage
-ei	r Maler → e Malerei
-heit	krank → e Krankheit, sicher → e Sicherheit
-ie	e Energie, e Chemie, e Bilogie
-igkeit	klein → e Kleinigkeit, müde → e Müdigkeit
-ion	e Delegation, e Diskussion, e Organisation
-keit	möglich → e Möglichkeit, richtig → e Richtigkeit
-schaft	r Mann → e Mannschaft, r Freund → e Freundschaft
-ität	e Qualität, e Aktivität, e Spezialität, e Universität
-ung	einladen → e Einladung, prüfen → e Prüfung

Vynechání členu u podstatných jmen

Člen se vynechává:

1. u podstatných jmen v množném čísle, která by vj ednotném čísle měla člen neurčitý
   Ich schreibe einen Brief an Peter.   Ich schreibe Briefe an meine Freunde.
   
   ale:
   Wo ist der Brief von Paul?
   Die Briefe von Paul sind doch hier.
   
   
2. u podstatných jmen označujících
   a) povolání, funkci, národnost (po slovese "sein" a po "als")
   Sie ist Ärztin. / Sie arbeitet als Ärztin.
   Er ist Abteilungschef.
   Sie ist Italienerin.
   
   b) školní předměty
   Wann habt ihr heute Mathematik?
   
   c) názvy jazyků
   Er spricht Englisch und Französisch.
   
   d) druhy sportů
   Er spielt Handball.
   
   e) abstrakta
   Er hatte immer Geduld.
   Sie hat nie Angst.
   
   
3. u podstatných jmen látkových
   a) označujících neurčité množství
   Ich darf nur Tee trinken.
   Hol bitte Brot!
   
   ale:
   Bringen Sie mir einen Kaffee.
   Der Kaffee schmeckt mir nicht.
   
   b) následují-li za podstatnými jmény označujícími míru, hmotnost nebo množství
   ein Stück Kuchen
   ein Kilo Kartoffeln
   drei Tassen Tee
   
   
4. u vlastních jmen a názvů měst, zemí a kontinentů středního rodu
   Ist Peter nicht da?
   Sie wollen nach Paris fahren.
   Sie lebt seit 10 Jahren in Frankreich.
   Diese Briefmarke ist aus Australien.
   
   
5. v titulech a osloveních
   Darf ich Ihnen Doktor Klein vorstellen?
   Kollegin Schwarz, was sagen Sie dazu?
   
   
6. v nápisech a nadpisech
   "Café Corso", Frankfurter Allgemeine Zeitung"
   
   
7. po tázacím zájmenu "wessen"
   Wessen Zeitschriften sind das?
   
   
8. u podstatných jmen, kterým předchází vlastní jméno v 2. pádě
   Karls Tocher
   
   ale:
   die Tochter von Karl
   
   
9. po vztažných zájmenech ve 2. pádě
   der Kollege, dessen Frau ...
   die Kollegen, deren Frauen ...
   
   
10. v ustálených vazbách
    a) bez předložky
    Nehmen Sie doch Platz!
    Haben Sie Lust mitzugehen?
    
    b) s předložkami
    Seit wann ist die Metro in Betrieb?
    Wann kommt er zu Besuch?

Zpodstatnělý infinitiv

Zpodstatnělý infinitiv je vždy středního rodu a nemá obvykle množné číslo.

Das Lernen macht mir Spaß.

lernen → s Lernen, s, 0

Zpodstatnělá přídavná jména

Zpodstatnělá přídavná jména se píší s velkým písmenem jako podstatná jména, ale skloňují se jako přídavná jéna.

Ve slovníku se uvádějí tvary jak se členem určitým, tak neurčitým: "der Bekannte, n, n; ein Bekannter".

Ihr alter Bekannter arbeitet in München.

Mit uns wohnten zwei Deutsche.

Unsere Verwandten waren im Ausland.

Jednotné číslo	Množné číslo
der Bekannte  ein Bekannter  die Bekannte  eine Bekannte	die Bekannten   die Bekannte

der Deutsche / ein Deutscher (Němec)

der Kranke / ein Kranker (nemocný)

der Reisende / ein Reisender (cestující)

der Angestellte / ein Angestellter (zaměstnanec, úředník)

der Verwandte / ein Verwandter (příbuzný)

Po "etwas, nichts, viel, wenig, genug, mehr" apod. se užívá zpodstatnělých přídavných jmen s koncovkou -es, po "alles, manches" s koncovkou -e. Podstatnými jmény se mohou stát i stupňovaná přídavná jména.

Ich sage dir etwas Interessantes.

Alles Gute zum Geburtstag!

Weißt du nichts Besseres?

Názvy jazyků bývají zpodstatnělá přídavná jména středního rodu. Většinou jsou nesklonná, jen v některých případech, např. po slovesu "übersetzen", se skloňují jako přídavná jména.

Im heutigen Englisch gibt es nicht.

Sie spricht ein schönes Deutsch.

Er übersetzt aus dem Tschechischen ins Französische.

Oslovování

Hallo, Marek!

Hallo, Jana!

Danke, Frau Braun.

V němčině se při oslovení používá 1. pádu bez členu.

Skloňování vlastních osobních a místních jmen

Osobní jména

Všechna osobní jména užíváme zpravidla bez členu. V 3. a 4. pádě nepřibírají žádnou koncovku, v 2. pádě přibírají koncovku "-s". 2. pád se často tvoří opisem s předložkou "von", zvláště končí-li vlastní jména na sykavku.

Jürgens Schwester   Jürgenova sestra

Giselas Tochter   Giselina dcera

Müllers Wohnung   byt Müllerových

Frau Webers Zimmer   pokoj paní Weberové

das Zimmer von Max   Maxův pokoj

Názvy měst a obcí

Názvy měst, vesnic a obcí jsou rodu středního, užívají se bez členu a skloňují se stejně jako vlastní osobní jména:

die Straßen Berlins / von Berlin     ulice Berlína

die Straßen von Linz     ulice Lince

Wo?	Wohin?
in Wien  ve Vídni	nach Wien  do Vídně
in Paris  v Paříži	nach Paris  do Paříže
in Moskau  v Moskvě	nach Moskau   do Moskvy

Země, které jsou rodu středního, se užívají bez členu a skloňují se stejně jako názvy měst, příp. osobní jména.

Wo?	Wohin?
in Polen  v Polsku	nach Polen  do Polska
in Ungarn  v Maďarsku	nach Ungarn  do Maďarska
in Österreich   v Rakousku	nach Österreich    do Rakouska

Země, které jsou ženského rodu nebo se používají v množném čísle, se skloňují vždy se členem, stejně jako obecná podstatná jména.

Wo?	Wohin?
in der Slowakei   na Slovensku	in die Slowakei   na Slovensko
in der Schweiz  ve Švýcarsku	in die Schweiz  do Švýcarska
in den USA  v USA	in die USA    do USA

nach Ungarn	in die Türkei
die Hauptstadt Ungarns	die Hauptstadt der Türkei

Názvy hor, pohoří, řek, moří a jezer

Jména hor, pohoří a vodstev se skloňují se členem určitým jako obecná podstatná jména.

Berge

• Die Zugspitze ist der höchste Berg Deutschlands, die Gerlachspitze der höchste Berg der Slowakei.
• Wissen Sie, dass der höchste Berg Österreichs der Großglockner und der höchste Berg der Schweiz der Monte Rosa ist?
• Wie hoch ist die Schneekoppe?

Gebirge

• s Erzgebirge = Krušné hory
• s Riesengebirge = Krkonoše
• r Böhmerwald = Šumava
• e Beskiden (Plural)
• e Hohe Tatra (Singular)
• e Niedere Tatra (Singular)
• e Alpen (Plural)

Im Sommer fahren wir ins Riesengebirge.

Er wohnt im Erzgebirge.

Flüsse

• e Elbe = Labe
• e Modlau = Vltava
• e March = Morava
• e Donau = Dunaj
• e Oder = Odra
• r Rhein = Rýn
• r Main = Mohan
• e Spree = Spréva
• e Mosel = Mosela

Dresden liegt an der Elbe.

Wir besuchen das Goethehaus in Frankfurt am Main.

Meere

• e Ostsee = Baltské moře
• e Nordsee = Severní moře
• s Schwarze Meer = Černé moře
• s Mittelmeer = Středozemní moře
• r Atlantik
• r Stille Ozean

Wann fährst du an die Nordsee?

An  der Ostsee ist es manchmal kalt.

Seen

• r Bodensee = Bodamské jezero
• r Plattensee = Balaton
• r Genfer See = Ženevské jezero

Skloňování podstatných jmen v množném čísle

Skloňování určitého členu a některých zájmen v množném čísle

1. p.  Nominativ	die	meine, keine, alle, manche
2. p.  Genitiv	der	meiner, keiner, aller, mancher
3. p.  Dativ	den	meinen, keinen, allen, manchen
4. p.  Akkusativ	die	meine, keine, alle, manche

Člen určitý je v množném čísle pro všechny rody stejný. Všechna přivlastňovací zájmena a zájmena "alle, manche, keine" se skloňují v množném čísle jako člen určitý.

Haben Sie ein Kind?

Haben Sie Kinder?

Neurčitý člen nemá množné číslo, podstatné jméno je bez členu.

Tvary podstatných jmen v množném čísle

Podstatné jméno nepřibírá žádnou koncovku

	der Vater	die Mutter	das Rätsel
1. p.  Nominativ	die Väter	die Mütter	die Rätsel
2. p.  Genitiv	der Väter	der Mütter	der Rätsel
3. p.  Dativ	den Vätern	den Müttern	den Rätseln
4. p.  Akkusativ	die Väter	die Mütter	die Rätsel

Bez koncovky jsou především podstatná jména mužského a středního rodu, která končí v jednotném čísle na -er, -el, -en a zdrobněliny, které jsou vždy středního rodu a tvoří se příponami -chen a -lein. Z podstatných jmen ženského rodu jsou bez koncovky jen dvě - "die Mutter" a "die Tochter". Některá podstatná jména této skupiny přehlasují (tzn. mění kmenovou samohlásku: a - ä, u - ü, o - ö, au - äu).

Podstatné jméno přibíra v množném čísle koncovku -e

	der Freund	die Stadt	das Jahr
1. p.  Nominativ	die Freunde	die Städte	die Jahre
2. p.  Genitiv	der Freunde	der Städte	der Jahre
3. p.  Dativ	den Freunden	den Städten	den Jahren
4. p.  Akkusativ	die Freunde	die Städte	die Jahre

Tato skupina je zastoupena především u mužského rodu. V ženském rodě je zastoupena pouze asi 40. podstatnými jmény, která přehlasují vždy, je-li v kmeni přehlasovatelná samohláska. Podstatná jména rodu mužského a středního rodu přehlasují jen někdy.

Množné číslo má koncovku -er

	der Mann	das Haus
1. p.  Nominativ	die Männer	die Häuser
2. p.  Genitiv	der Männer	der Häuser
3. p.  Dativ	den Männern	den Häusern
4. p.  Akkusativ	die Männer	die Häuser

Koncovku -er mají zejména jednoslabičná podstatná jména středního rodu, v rodě mužském jen několik podstatných jmen, u rodu ženského není tato skupina vůbec zastoupena. Tato skupina přehlasuje vždy, kdy je to možné.

U všech tří uvedených typů se v 3. pádě přidává za příponu množného čísla ještě koncovka -n, pokud už nění v základu slova (die Mädchen, den Mädchen).

Množné číslo má koncovku -(e)n

	der Student	die Frau	das Bett
1. p.  Nominativ	die Studenten	die Frauen	die Betten
2. p.  Genitiv	der Studenten	der Frauen	der Betten
3. p.  Dativ	den Studenten	den Frauen	den Betten
4. p.  Akkusativ	die Studenten	die Frauen	die Betten

Do této skupiny patří téměř všechna podstatná jména ženského rodu. Podstatná jména ženského rodu končíčí na -in přijímají koncovku -nen (Freudinnen, Lehrerinnen). Patří sem rovněž životná podstatná jména mužského rodu, často mužská podstatná jména cizího původu. Podstatné jméno "der Herr", které přibírá v jednotném čísle koncovku -n, má v množném čísle koncovku -en (die Herren, der Herren, den Herren, die Herren). U středního rodu je tato koncovka zastoupena málo, většinou jsou to přejatá slova z latiny končící na -um.

das Zentrum - die Zentren

das Museum - die Museen

das Gymnasium - die Gymnasien

Tento typ nemá nikdy přehlásku kmenové samohlásky.

Množné číslo přibírá koncovku -s (pouze u některých cizích slov)

	der Klub	die Metro	das Hobby
1. p.  Nominativ	die Klubs	die Metros	die Hobbys
2. p.  Genitiv	der Klubs	der Metros	der Hobbys
3. p.  Dativ	den Klubs	den Metros	den Hobbys
4. p.  Akkusativ	die Klubs	die Metros	die Hobbys

Mnoho cizích slov se skloňuje jako německá podstatná jména podle některé z předchozích skupin (der Techniker, der Student atd.)

Skloňování podstatných jmen v jednotném čísle

Rod mužský

1. pád  Nominativ	der Freund	ein Freund
2. pád  Genitiv	des Freund(e)s	eines Freund(e)s
3. pád  Dativ	dem Freund	einem Freund
4. pád  Akkusativ	den Freund	einen Freund

Koncovka -es v 2. pádě se užívá povinně před sykavkami (s, ß, z, tz, tsch, sch, zt). U podstatných jmen zakončených na -er, -el, -en je pouze koncovka -s (des Vaters, des Onkels, des Kuchens). V ostatních případech použití -e- kolísá. Ve slovníku se označuje jako: des Freund(e)s.

1. pád  Nominativ	der Student	ein Student
2. pád  Genitiv	des Studenten	eines Studenten
3. pád  Dativ	dem Studenten	einem Studenten
4. pád  Akkusativ	den Studenten	einen Studenten

Tento typ skloňování mají pouze některá životná podstatná jména rodu mužského. Patří sem mnoho podstatných jmen cizího původu končících na -ent (Dozent, Assistent), -ant, -at, -oge, -it, -ist a některá jiná: r Kollege, r Herr.

Některá podstatná jména přibírají pouze koncovku -n:

der Herr - des Herrn

der Kollege - des Kollegen

Rod ženský

1. pád  Nominativ	die Schule	eine Schule
2. pád  Genitiv	der Schule	einer Schule
3. pád  Dativ	der Schule	einer Schule
4. pád  Akkusativ	die Schule	eine Schule

Podstatná jména ženského rodu mají vždy všechny pády jednotného čísla bez koncovky. Členy mají shodné tvary vždy v 1. a 4. pádě a v 2. a 3. pádě.

Rod střední

1. pád  Nominativ	das Kind	ein Kind
2. pád  Genitiv	des Kind(e)s	einese Kind(e)s
3. pád  Dativ	dem Kind	einem Kind
4. pád  Akkusativ	das Kind	ein Kind

Střední rod má shodný tvar členů vždy v 1. a 4. pádě.

Podstatná jména ve 4. pádě jednotného čísla

Určitý člen

rod mužský	rod ženský	rod střední
der Vater	die Schwester	das Kind
den Vater	die Schwester	das Kind

Neurčitý člen

rod mužský	rod ženský	rod střední
ein Vater	eine Schwester	ein Kind
einen Vater	eine Schwester	ein Kind

Nemecká podstatná jména mají pouze čtyři pády a skloňují se zpravidla pomocí členů, zájmen nebo předložek. Členy u podstatných jmen ženského a středního rodu mají v 1. a 4. pádě shodné tvary, odlišné tvary jsou pouze u členů podstatných jmen mužského rodu.

Člen a podstatné jméno v 1. pádě

Určitý člen

rod mužský	rod ženský	rod střední
der Freund	die Schule	das Mädchen

Neurčitý člen

rod mužský	rod ženský	rod střední
ein Freund	eine Schule	ein Mädchen

Dort ist eine Frau. Die Frau heißt Jutta Klein.

Člen určitý označuje věci známé nebo již zmíněné; do češtiny jej lze někdy přeložit ukazovacím zájmenem "ten, ta, to".

Člen neurčitý označuje věci neznámé, dosud nezmíněné; do češtiny jej lze někdy přeložit neurčitým zájmenem "nějaký", případně číslovkou "jeden".

Podstatná jména se v němčině používají zpravidla se členem a píší se vždy velkým písmenem. Rod podstatných jmen bývá často od češtiny odlišný; die Stadt - město, der Name - jméno, das Mädchen dívka atd.

Ich heiße Marek. Das ist Frau Sommer.

U podstatných jmen se někdy člen vynechává. Je to např. před osobními jmény, tituly, názvy měst, u oborů studia apod. a v některých ustálených vazbách.