Závislý infinitiv (na podstatném a přídavném jménu)

Sie hat die Möglichkeit(,) nach Deutschland zu fahren.

Es ist notwendig, es ihm zu sagen.

K infinitivu, který je závislý na podstatném nebo přídavném jménu, se v němčině přidává částice "zu".

Es war unangenehm, so früh aufzustehen.

U sloves s odlučitelnou předponou se částice "zu" vkládá mezi odlučitelnou předponu a slovesný kmen.

Hast du Zeit(,) es dir anzuhören?

U zvratných sloves se zvratné zájmeno shoduje s podmětem věty, na které je infinitiv závislý.

Hast du Lust(,) mit uns ins Kino zu gehen?

Pro přehlednost lze zejména delší rozvité infinitivy oddělovat čárkou. Je-li ve větě, na které je rozvitý infinitiv závislý, zájmeno "es", čárka se uvádí.