Užití tvarů konjunktivu préterita (konjunktivu II) a opisného tvaru s "würde"

Užití ve vedlejších větách - podmínkové věty

Podmínkové věty se uvozují spojkou "wenn", někdy i "falls" (v případě, že).

Ich wäre froh, wenn du kommen könntest.   Byl bych rád, kdybys mohl přijít.

Wenn er das Studium beenden würde, würde er Architekt.   Kdyby (pokud by) dokončil studium, stal by se architektem.

Spojku "wenn" lze vynechat, vedlejší věta pak začíná určitým slovesným tvarem.

Könntest du kommen, wäre ich froh.   Kdybys mohl přijít, byl bych rád.

Würde er (sollte er) das Studium beenden, würde er Architekt.   Kdyby dokončil studium, stal by se architektem.

Užití v hlavních větách

Zdvořilý dotaz nebo upozornění

Wären Sie so nett und würden (Sie) es mir erklären?   Byl byste tak hodný a vysvětlil byste mi to?

Das solltest du nicht machen.   To bys neměl dělat.

Könnten Sie nicht früher kommen?   Nemohl byste přijít dříve?

Nereálné přání v přítomnosti (v budoucnosti)

Také u přací věty lze použít spojkové i bezespojkové varianty. Přací věta bez spojky začíná vždy určitým slovesným tvarem.

Wenn ich doch bloß einmal Glück hätte!   Kdybych jen měl jednou štěstí!

Hätte ich nur einmal Glück!

Možnost nebo neskutečnost děje, pochybnost nebo zaváhání

Wäre es nicht möglich?   Že by to nebylo možné?

Würde es doch gelingen?   Že by se to přece jen podařilo?

Skromný názor

Ich würde meinen ...   Já bych myslel ...

Ich würde sagen ...   Řekl bych ...